Komplexita práva

Hlavní cíl práva je zajistit spravedlnost, ochranu práv a osob, a obecně udržovat veřejný pořádek. Zákony má znát každý a jejich neznalost je na přítěž danému člověku. Zároveň je ale v praxi právo vyhrazené jen právníkům, kteří dělají většinou jen to; právo. Proč má ale být tak zásadní věc tak složitá, že ji může zvládat jen hrstka odborníků?

Jak už to tak bývá, právo je nejen komplexní, ale často i složité, a někdy vyloženě nesmyslné, např. nedovolené "manželství pro všechny", povinné kastrace, různé normy atp. Pokud se chceme bavit o spravedlnosti, musí si být všichni vědomi svých práv a povinností. To ale tento případ není. Právo je vnímané jako něco, co je v praxi vyhrazené jen právníkům a advokátům, kteří mohou zaručit, že je daná problematika správně vyložená. To je špatně, jelikož to ve finále vede k tomu, že spoustu lidí je na svých právech omezováno jen proto, že si právníka nemohou dovolit, že jsou už vyčerpaní a chtějí "mít klid", v čemž justice nepomáhá, a nebo v prvé řadě ani nevědí, že je jejich právo porušováno. Někdo by mohl namítat, že nikdo nikomu nebrání si právo nastudovat, a tím pádem je nynější systém v pořádku. Takoví lidé ale nechápou samotný důvod, proč vzniklo právo: aby se eliminovala nespravedlnost a poskytla všem co největší svoboda, resp. aby zajistila, že nikdo nikoho zbytečně neomezuje.

Řešení by bylo v prvé řadě zjednodušení práva samotného, ale hlavně poskytování vzdělávání a např. vydávání příruček, které by shrnuly to nejdůležitější, a také povinné seznamování před tím, než cokoliv započne. Člověk, který trvá na tom, že je rozumné chtít po člověku před instalací softwaru, aby si přečetl licenční podmínky, které mají občas i desítky stran, je naivní. Právo by mělo být dostupné pro všechny a mělo by být co nepřístupnější, protože jinak nikoho nelze rozumně vinit, že se jím neřídí.